Jürgens, Hans W. (1992)

Prof. Dr. Dr. Hans W. Jürgens, výzkumný tým průmyslové antropologie, Neue Universität, Kiel

“The House Dust Mite Allergy and Down Blankets” (Alergie na roztoče domácího prachu a přikrývky z prachového peří)

Současná veřejná diskuze o alergiích na roztoče nabyla téměř neurotických rozměrů. Nestranný spotřebitel nabývá dojmu, že vypukla nová epidemie, téměř srovnatelná s AIDS, která ohrožuje lidstvo, a že se musí učinit vše, co je v našich silách, aby byl její průběh pod kontrolou.

Zvláštní na této hysterii je, že odpovědnost za tuto veřejnou noční můru nelze přičítat samotným alergiím. Alergická onemocnění existují již dlouho. I naši předkové trpěli běžnými alergiemi, jako jsou senná rýma, astma aj. Současné znepokojení veřejnosti, jak je prezentováno v médiích, však není ani tak reakcí na fenomén alergií vůbec, ale spíše se týká jednoho konkrétního alergenu, roztoče. Pomocí zvětšenin elektronovým mikroskopem jsou vytvářeny hrůzostrašné představy o prachových roztočích. Jelikož jsou tyto fotografie propagovány v médiích, jsou cíleny na širokou veřejnost; aby jim věnovala pozornost a něco podnikla.
 

1. Epidemiologické studie prokázaly, že z látek způsobujících alergie jsou nejčastější plísně a houby, které představují 30 % všech alergenů. Plísně a houby pak následují mouka, pekařské ingredience, aditiva, potravinářské výrobky, pyly a prach, přičemž prach vyvolává přibližně 8 % všech alergií. V důsledku skutečnosti, že přibližně 20 % obecné populace lze jasně označit za alergiky a přibližně 15 % za osoby s podezřením na alergii, měla by být každá z výše uvedených hodnot vydělena pěti (5), aby přesně znázorňovala rozložení v obecné populaci.
   
   Zdá se, že alergická onemocnění jsou na vzestupu. Pro tento trend se nabízí několik důvodů. Vysvětlením většího množství zaznamenaných alergií by mohly být vylepšené diagnostické metody ve spojení s častějšími návštěvami lékaře a obecná tendence netolerovat ani menší fyzické potíže, označovat je za „nenormální“ a pohlížet na ně a léčit je jako chorobu. S objektivním nárůstem alergických onemocnění by dále rovněž mohlo souviset zvýšení hladin znečišťujících látek a škodlivin v ovzduší.
    
2. To u člověka vyvolá dojem, že je nezbytně nutné vytvořit prostředí bez roztočů. Roztoči musí být vyhubeni. Každý, kdo o tomto tématu něco zná, ví, že je samozřejmě zcela nemožné vytvořit pro lidi žijící v běžných podmínkách prostředí bez roztočů. Roztoči se nacházejí dokonce i na oblečení nemocničního personálu. Jedinou možností je snížit nebo do značné míry dočasně značně zredukovat koncentraci roztočů, což by však rovněž podstatně zhoršilo obecnou kvalitu prostředí pro život. Mělo by se rovněž připustit, že dočasná eliminace roztočů by neměla žádný nebo jen malý vliv na četnost alergií souvisejících s roztoči, neboť alergenem nejsou samotní roztoči, ale jejich výkaly, které mohou působit delší dobu rovněž v prostředí, které je dočasně bez roztočů.
   
   Otázka „vyhubit roztoče – ano, ne či jak?“ není vhodným východiskem pro naši diskuzi. V závislosti na konkrétní citované studii reaguje na výkaly roztočů alergicky pouze 1 až 5 % obecné populace. Ačkoliv alergie související s pyly jsou mnohem běžnější, nikdo by neuvažoval o vykácení břízy, likvidaci veškeré trávy nebo vymýcení jiných „nebezpečných“ rostlin. Z tohoto důvodu lze dospět k závěru, že vyhubení roztočů jako cíl je iluze. Jedinou možností je zredukovat hustotu výskytu roztočů a hledat alternativní způsoby prevence alergických reakcí obecně.
    
3. Předchozí studie zaměřené na určení míst s koncentrací roztočů se soustředily na zkoumání domácností. Tyto studie byly však zřídka prováděny za vědecky objektivních podmínek. Spíše byly realizovány z pověření předpojatého subjektu a z tohoto důvodu, bez záměrného falšování, byl na výsledky kladen zvláštní důraz. Shrnutí předchozího výzkumu přináší ohledně podmínek prostředí, v nichž se roztočům nejvíce daří, následující informace. Roztoči žijí tam, kde:
   
   - se mohou účinně živit šupinkami z kůže lidí nebo zvířat;
   
   - je teplota prostředí v rozmezí mezi 17 °C a 32 °C;
   
   - je příznivá vlhkost nad 55 %;
   
   - mají k dispozici chráněné místo, například na hrubých površích, kde se hromadí prach.
    
4. Ačkoliv jsou roztoči silně rozšířeni, existují regionální rozdíly, co se týče jejich četnosti. V této souvislosti je důležité připustit důležitou roli, kterou hrají sezonní výkyvy a související proměnlivé hodnoty teploty a vlhkosti. Stejně tak významné jsou faktory související s osobními životními návyky, jako je způsob a intenzita vytápění, účinnost větrání apod. Z těchto důvodů se regionální rozdíly zjištěné u relativní hustoty výskytu roztočů, jako např. často uváděný severojižní gradient, nejlépe interpretují jako rozdíly odrážející osobní životní styl a ne globální klimatický nebo geografický jev. Ve spojení s geografickou diferenciací naše studie, která byla provedena na území od pobřežních oblastí Severního a Baltského moře po Austrálii, bylo prokázáno, že i přes geografické rozdíly ve vlhkosti prostředí související s klimatem a výškou, lze externí vlhkost v domácnosti snadno kompenzovat vhodným vytápěním a větráním. Proto lze na regionální rozdíly v hustotě výskytu roztočů pohlížet jako na regulovatelný jev.
   
   V této souvislosti je důležité zmínit, že, na rozdíl od mravenců, kteří aktivně migrují a vyhledávají vhodná prostředí pro osídlení, jsou roztoči do životního prostoru pasivně přenášeni, nejčastěji na oděvech.
    
5. Na základě výsledků předchozích studií i našich vlastních předběžných výzkumů jsme nepředpokládali, že nalezneme značná množství roztočů v přikrývkách plněných peřím a prachovým peřím. I v tomto světle však byly výsledky našich výzkumů překvapující. Bylo zkoumáno celkem 602 vzorků peří, prachového peří a textilií odebraných z přikrývek a polštářů. Vzorky byly odebrány z přikrývek a polštářů, které se po běžné době používání měly dát profesionálně vyčistit a byly nám poskytnuty ve spolupráci se úřady pro veřejné zdraví a státními úřady ve Šlesvicku-Holštýnsku, Porýní-Falci, Ingolstadtu a rozsáhlých oblastech Berlína, Stuttgartu a Vídně v Rakousku. Pro skupinu vzorků tohoto rozsahu se pro testování obsahu alergenu domácího prachu a kontaminace roztoči ukázal být nejvhodnější metodou kombinovaný postup zahrnující testy ACAREX a pozorování pod mikroskopem. Díky kombinovanému postupu byly získány základní údaje týkající se koncentrací alergenů i informace související s rozsahem kontaminace roztoči a identifikací druhů.
   
   Výsledky analýzy u přikrývek:
   Ze 410 analyzovaných vzorků vykazovalo 98 % negativní výsledky u obsahu alergenu roztočů a kontaminace roztoči. Ve zbývajících 2 % případů byla zjištěna mírná kontaminace, přičemž ve všech těchto případech byl naměřený obsah alergenu zřetelně pod hladinou významnou pro alergie.
   
   Výsledky analýzy u polštářů:
   U 78 % vzorků odebraných z polštářů byly zjištěny negativní výsledky, co se týče obsahu prachových alergenů a kontaminace roztoči. Ve zbývajících 22 % případů byla zjištěna mírná kontaminace, přestože se také ukázalo, že tyto výsledky jsou jak pro alergeny, tak pro hustotu výskytu roztočů bezvýznamné.
   
   Rozdíly zjištěné u vzorků z přikrývek a polštářů a tendence k mírně vyšším hladinám u polštářů se pokládají za důsledek toho, že jsou přikrývky a polštáře používány a větrány rozdílným způsobem, což vytváří mikroklimatické podmínky více či méně příznivé pro výskyt roztočů.
   
   Ukázalo se, že v reakci na zřejmé výsledky získané reprezentativní terénní studií, je třeba dále diferencovat výsledky pomocí dodatečného testu. Dodatečný test: přikrývky z peří a prachového peří s nedostatečnou hygienou.
   
   V tomto konkrétním doplňkovém testu byly analyzovány vzorky odebrané ze 41 přikrývek včetně peří a prachového peří i částí sypku. Podmínkou pro zahrnutí do vzorku byla zjevně neobvykle nedostatečná hygiena – 1 a/nebo celkem 15–18 let bez čištění. Doporučuje se nechat přikrývky čistit každých 5 až 8 let; z tohoto důvodu byly vzorky zahrnuté do studie odebrány z přikrývek, u nichž byl obvyklý interval čištění překročen o 10 let či více. Cílem tohoto testu bylo zjistit, zda mimořádný nedostatek hygieny vede k nárůstu alergenů a hustoty výskytu roztočů, a které součásti lůžkovin (peří/prachové peří nebo sypek) jsou za těchto podmínek nejvíce náchylné ke kontaminaci roztoči. Pozitivní výsledky na alergeny a kontaminace roztoči byly zjištěny v peří nebo prachovém peří v 6 případech a ve 24 případech byly zjištěny pozitivní hodnoty u sypků. Nicméně, jak tomu bylo již u předchozích výzkumů, tyto hodnoty byly pod stanovenou hladinou významnou pro alergie.
    
6. Obzvlášť zajímavá je otázka týkající se možných příčin kontaminace přikrývek z prachového peří roztoči. Obecně by mělo být zdůrazněno, že roztoči aktivně nevyhledávají životní prostor, ale jsou do něj rozšiřováni pasivně.
   
   Abychom tuto otázku prozkoumali, zopakovali jsme již dříve provedené studie, kdy byly nové přikrývky s různými výplněmi z prachového peří umístěny do domácností definovaných jako velice kontaminované roztoči. Po 8 týdnech ve 12 domácnostech kontaminovaných roztoči bylo zjištěno, že ačkoliv bylo prostředí i nadále silně kontaminováno roztoči, nové přikrývky jimi během této doby napadeny nebyly.
   
   Jakmile bylo zjištěno, že roztoči aktivně nemigrují do péřových přikrývek, byla stanovena koncepce výzkumu, při níž se měla migrace roztočů stimulovat pomocí světla a tepelných podmínek. V této sérii výzkumů se nám podařilo jasně prokázat, že ačkoliv jsou roztoči schopni snadno proniknout bavlněným materiálem použitým na potazích matrace (1), vzorky sypku, které přišly do přímého kontaktu s tělem, nepronikli. V důsledku toho se prokázalo, že péřové přikrývky jsou proti roztočům prakticky chráněné.
    
7. Výsledky studií provedených do tohoto okamžiku ukázaly, že ačkoliv roztoči zůstávají závažným problémem pro osoby trpící alergiemi souvisejícími s roztoči, je zásadní pohlížet na celou situaci v mezích objektivity. Dále je rovněž třeba připustit, že úplné vyhubení roztočů v běžném lidském životním prostředí je nejen neproveditelné, ale rovněž by se jím snížila obecná kvalita tohoto prostředí a mělo by negativní dopad na zdraví. Z tohoto důvodu je jediným vhodným přístupem k regulaci roztočů eliminace hustoty jejich výskytu na úroveň, která není pro alergie významná. V této souvislosti hraje vhodná regulace teploty a vlhkosti při zvládání domácích roztočů obzvlášť důležitou roli.
   
   Současný křik veřejnosti a médii doporučované „tažení proti roztočům“ jsou rozhodně nepatřičné. Roztoči nejsou v žádném případě problémem konkrétních faktorů prostředí a rozhodně nejsou problémem určité textilie nebo materiálu. Vzájemný vztah mezi lidskou fyziologií, klimatickými podmínkami a uspořádáním lůžka vytváří podmínky, které jsou pro výskyt roztočů buď příznivé, nebo odpuzující. Významný vliv zde mají další faktory, jako jsou vytápění, větrání a opatření týkající se lůžka, např. stále oblíbená „denní přikrývka“, nicméně obecně lze dovodit, že v rámci možností, které v současné době existují, jsou klimatické podmínky pod péřovými přikrývkami obzvlášť příznivé pro regulaci rizika kontaminace roztoči.
   
    

Prof. Dr. Dr. Hans W. Jürgens, výzkumný tým průmyslové antropologie, Neue Universität, Kiel

Německé shrnutí studie:

„Ekologické výzkumy týkající se alergie na roztoče”

Stále znovu se tvrdí, že existuje souvislost mezi výskytem alergických reakcí na roztoče a používáním lůžkovin z peří či prachového peří. Mnoho lékařů a odborníků z textilního odvětví radí pacientům ohroženým alergií i zákazníkům obecně, aby tyto lůžkoviny vyměnily za lůžkoviny s výplněmi z jiných materiálů. Na základě nových vědeckých poznatků je však třeba tento předsudek o negativních vlastnostech přikrývek z peří a prachového peří úplně zrevidovat, ba dokonce změnit v opak.

Podle reprezentativních výzkumů ve střední Evropě, při nichž bylo zkoumáno napadení roztoči a obsah alergenu ve stovkách bytů, ložnic, lůžek, přikrývek a polštářů, je jisté, že:

Přikrývky a polštáře plněné peřím a prachovým peřím nejsou upřednostňovaným místem výskytu roztočů. V těchto lůžkovinách se při běžné údržbě nenacházejí prakticky žádní roztoči, jelikož hustě tkaná látka sypku je pro tyto živočichy téměř neproniknutelnou bariérou.

Tepelné a klimatické vlastnosti přikrývek z prachového peří příznivé pro člověka (rychlé vytvoření tepla během spánku, rychlé odvedení vlhkosti při vyvětrání) jsou pro roztoče, kterým se daří ve vlhkém prostředí, rovněž z tohoto důvodu velmi nepříznivé.

V každém bytu a v každé ložnici se téměř nevyhnutelně nacházejí roztoči. Potravu nalézají přímo na člověku, živí se drobnými kožními šupinami, které každý člověk nevyhnutelně neustále ztrácí. Naproti tomu peří a prachové peří nepředstavuje pro roztoče žádnou potravu. Celkově lze tedy konstatovat toto:

Rozsáhlé vědecké ekologické výzkumy ohledně výskytu a rozšíření prachových roztočů ve všech klimatických zónách Evropy jednoznačně prokazují, že přikrývky z peří a prachového peří nehrají žádnou roli ani jako místo výskytu roztočů, ani jako zdroj jejich potravy. Neexistují proto vědecké ani praktické důvody k tomu, aby byla osoba alergická na roztoče odrazována od používání lůžkovin z peří a prachového peří.