Tipy na nákup lůžkovin

Při nákupu lůžkovin se obecně doporučuje dbát na ověřenou kvalitu. Při zpracování jsou vyutívány kvalitní látky nepropouštějící prachové peří a vybrané výplňové materiály (peří a prachové peří). Prověřené zboží podléhá při různých výrobních procesech a čištění přísným kontrolám.

Lůžkoviny plněné peřím a prachovým peřím, které jsou označeny ochrannou známkou NOMITE®, se vyznačují obzvlášť hustou tkaninu sypku nepropouštějící peří ani prachové peří, takže jsou vhodné i pro alergiky citlivé na domácí prach.

Většina roztočů v domácnostech se nachází v matracích. Šupinky kůže a roztoči snadno proniknou do pórovitého materiálu matrace a při každém pohybu spícího člověka se spolu s alergenem z roztočů rozvíří. Osobám alergickým na roztoče se tedy důrazně doporučuje opatřit celou matraci potahem („encasing“) nepropouštějícím roztoče. Rovněž v čalouněném nábytku, kobercích, plyšových hračkách i ve vzduchu v místnosti (např. zvířením prachu při vysávání) se mohou vyskytovat velká množství alergenu z roztočů.

U lůžkovin z prachového peří představuje tkanina nepropouštějící prachové peří dokonalou „bariéru pro roztoče“. Je velmi hustě tkaná, takže zabraňuje pronikání peří a prachového peří ven. Roztoči a šupinky lidské kůže, které jsou potravou roztočů, nemohou vniknout tkaninou dovnitř.

Při dlouhodobých výzkumech lůžkovin z peří a prachového peří byly tedy logicky prokázány pouze extrémně nízké koncentrace roztočů a alergenů. Srovnání s lůžkovinami ze syntetických materiálů se proto přikrývky z peří a prachového peří bát nemusejí: z alergologického hlediska jsou nezávadné. Lůžkoviny s výplní z peří a prachového peří nehrají žádnou roli ani jako místo výskytu roztočů, ani jako zdroj jejich potravy. (1)

Rovněž novější mezinárodní výzkumy, které se v dlouhodobých studiích zabývaly otázkou možné souvislosti mezi lůžkovinami z peří a prachového peří a alergií na domácí prach, shodně vyvrátily všeobecně rozšířený názor, že dané lůžkoviny představují zvýšené riziko pro alergiky na domácí prach. (2), (3)

1. Jürgens, H. W., závěrečná zpráva „Ökologische Untersuchungen zu Hausstaubmilben“ (Ekologické výzkumy týkající se alergií na domácí roztoče), 1992
2. Nafstad et al., Clin Exp Allergy srpen 2002; 32(8): 1150–54
3. Ponsonby et al., J Clin Epidemiol červen 2002; 55(6): 556–62